Někdy slyšíme z úst kritiků Bible, mimo jiné, také argument, že Mojžíš neměl způsob, jak napsat své knihy, ledaže by je napsal hieroglyfy. Vždyť hláskovou abecedu vymysleli až Féničané okolo roku 1050 př.n.l. – aspoň takto jsem si to zapamatoval z dějepisu ze školy. V Egyptě Mojžíšovy doby, podle probiblické archeologie okolo roku 1500 př.n.l. (Exodus = 1446 př.n.l., odmyslím si teď biblické kritiky, kteří Exodus datují až kolem roku 1200 n.l. a ještě jiné kritiky, kteří tvrdí, že nic takového nebylo a Mojžíš neexistoval) byla v Egyptě znalost písma rozšířena jen mezi kněžími, písaři a vládnoucí elitou. Šlo o hieroglyfické písmo, komplexní písmo z mnoha tisíc symbolů. Lidové tzv. démotické písmo se v Egyptě objevuje až v letech 650-400 př.n.l. Mojžíš do skupiny vládnoucích elit jistě patřil (vzhledem ke své adopci faraonovou dcerou mu jistě bylo poskytnuto nejlepší vzdělání) a pravděpodobně hieroglyfy číst uměl, ale pokud by Tóra byla napsána hieroglyfy, nedávaly by v ní smysl další v ní uvedené pokyny – např. pokyn, že Boží slova mají být napsána na veřejích dveří a branách, nebo vypsání rozlukového lístku v rámci rozvodu – lidé by si to ani nedokázali přečíst. Všechny tyto pokyny nedávají smysl, pokud by běžní lidé neuměli číst a psát, a autentičnost 5 knih Mojžíšových by rázem byla zpochybněna.
Podle standardního, mainstreamového názoru byla prvním hebrejským písmem starohebrejština, která se objevuje na nápisech přibližně od roku 900 př.n.l. a používání se až do zničení jeruzalémského Chrámu a vyhnání Izraelců do Babylonu kolem roku 586 př. n. l. Během babylonského exilu začali židovští učenci přejímat nový styl písma, který vycházel z aramejské abecedy, používané Peršany. Toto písmo již bylo více podobné současné hebrejštině. Tato „novohebrejština“ se postupně více a více prosazovala, zatímco hebrejština byla na ústupu – přetrvala však ještě několik staletí (např. ještě některé svitky od Mrtvého moře jsou psány starohebrejštinou). Přestože je tak starohebrejština jedním z nejstarších písem (900 př.n.l.), zůstává tu okno 300-500 let od Exodu (podle jeho datování) či 900 let od Abraháma, kdy měly být příběhy předávány podle kritiků jako ústní tradice, a tudíž zveličovány a míseny s fikcí.
Bible má však dobrý zvyk zvedat hozenou rukavici kritikům a házet ji zpátky. Na přelomu 19. a 20. století, v době rozvoje biblické kritiky, objevuje v letech 1904-1905 britský archeolog sir Flinders Petrie s svou ženou v tyrkysových dolech Serabit el-Khadim, které Egypťané hojně sezónně využívali, nápis neznámým písmem. Písmo připomínalo již na první pohled spíše abecední než obrázkovou abecedu, a v roce 1916 britský egyptolog, sir Alan Gardiner, luští první slova. Je zřejmé, že jde o písmo na bázi abecedy, spadající do skupiny semitských jazyků (stejně jako mj. hebrejština a féničtina). Písmo dostalo název protosinajský skript (či abeceda). Po prvním objevu v dolech, které vykopali egyptští otroci, bylo nalezeno i v samotném Egyptě (Wadi el-Hol) poblíž řeky Nilu a na dalších místech. Jde většinou o krátké vzkazy či hesla. Nejstarší protosinajské nápisy jsou většinou datovány mezi polovinu 19. (rané datum) a polovinu 16. (pozdní datum) století př. n. l. Nálezy dvou nápisů z Wadi-el Hol však naznačují spíše starší datum okolo roku 1850 př.n.l. Další, ranější nálezy protosinajského skriptu pak pochází z oblasti Palestiny cca z 17.-15. století př.n.l.
Protosinajská abeceda je odvozena z běžných egyptských hieroglyfů, ale bere si z jejich názvu jen první hlásku. Vzhledem k tomu, že smysl původního anglického příkladu, který uvádí autor, z jehož práce jsem čerpal, se v češtině ztrácí, uvedu příklad vymyšlený, ale ukazující styl, jakým tvůrce písma pracoval: např. písmeno „m“ má tvar podobný hieroglyfu pro moře. Lze se domnívat, že pár základních hieroglyfů znala většina obyvatel Egypta. Čtenář tedy viděl symbol pro moře a řekl si „m“. Abeceda byla vytvořena na tomto základě pravděpodobně geniálním Semitou, který současně znal egyptské hieroglyfy. Je tak nepochybné, že Mojžíš měl k dispozici ve své době jednoduché písmo, kterým mohl napsat Tóru a které mohli číst a používat i obyčejní lidé.
Pro mne osobně pak navíc historie protosinajského skriptu vykazuje vzorec, který perfektně zapadá do pobytu Izraelců v Egyptě a Exodu a dokonce dokresluje biblický příběh – vždyť v Egyptě bylo mnoho otroků z Nubie, Sudánu, Arábie či Kanaánu, a tyto Egypťané nepovažovali za hrozbu. Byli Izraelci pro Egypťany hrozbou jen proto, že se množili a neuznávali jejich bohy, nebo i proto, že byli vzdělaní a dokázali číst a psát, na rozdíl od řadových Egypťanů? V historii despotické režimy totiž vždy potlačovaly primárně inteligenci, kterou brali jako hrozbu, nikoli levnou pracovní sílu. Myšlenka, že protosinajský skript je první formou hebrejštiny, a že tedy židé dali světu abecedu, vyvolává velké kontroverze a odpor. Odmyslíme-li si subjektivní protižidovské postoje některých kritiků, zůstává tu akademický argument, že toto písmo nelze přímo číst hebrejsky. Ale např. egyptolog David Rohl navrhl odlišnou identifikaci některých písmen tak, že písmo se již dá číst hebrejsky. Taktéž jiní autoři, např. Douglas Petrovič, se domnívají, že nejstarší abeceda na světě, je hebrejská. A nedokážu nepoukázat na fakt, že tato abeceda se objevuje v Egyptě v době, kdy měl žít podle probiblické archeologie Josef (který jistě hieroglyfy vzhledem ke svému postavení uměl), v době Exodu v Egyptě mizí, a její pozdější nálezy pochází primárně z Palestiny. Tento vzorec důkazů je pro mě příliš silný a příliš sugestivní, proto jsem teorii, že Tóra byla napsána protosinajským písmem, které je současně nejranější formou hebrejštiny, přijal za svou. Ať už to bylo skutečně tak, že první abecedu na světě vymyslel biblický Josef či nikoli, je zřejmé, že Bůh vedl dějiny tak, aby v době, kdy bylo potřeba dát jeho lidu Desatero a zákony, měli lidé čím si tyto zákony zapsat a mohli si je přečíst a mohli si je předávat v přesné podobě až do dnešní doby, na rozdíl od zkreslující ústní tradice.
Napsal: Ondřej Fischer
Zdroj: dokument Moses Controversy – Patterns of Evidence, Tim Mahoney a webové stránky https://www.patternsofevidence.com
Názory v článku jsou moje vlastní, prosím nepovažujte je automaticky za názor celého společenství sboru Olomouc či církve adventistů SD.