Nejlepší objevy v roce 2013 svědčící pro stvoření – Zkameněliny

   Za posledních pět let bylo publikováno okolo tuctu odborných prací pojednávajících o zachovalých měkkých tkáních prehistorických zvířat, a rok 2013 k nim přidal další díl. Experimenty prokázaly, že chemické molekuly, buňky a tkáně se rozkládají mnohem rychleji, než je popisované standartně deklarované stáří těchto fosilií (zkamenělin). Tento rok se stal problém zachovaných měkkých tkání ve zkamenělinách ještě ožehavějším.

   Od roku 2005, kdy byly v časopice Science publikovány ohromující fotografie krevních cév Tyrranosaura rexe, mnoho sekulárních vědců zůstávalo skeptických a tvrdilo, že tyto cévy jsou ve skutečnosti stopy bakteriálních slizu – biofilmu. Správně totiž pochopili, že krevní cévy nevydrží v přírodě ani v těch nejpříznivějších konzervačních podmínkách déle než milión let, natož deklarovaných 65 miliónů let, a tak hledali jiné vysvětlení, které bych zapadalo do jejich dlouhověkého rámce. Ale baktérie nejsou schopny vytvočit duté trubičky s červenými krvinkami uvnitř. Následující výzkum hypotézu bakteriálního biofilmu vyvrátil, když prokázal blízkou podobnost zkamenělých bílkovin s moderními bílkovinami savců a ptáků, a zatloukl tak v roce 2013 teorii biofilmu další hřebíčky do pomyslné rakve. 

   Tento rok též vědci objevili několik palců dlouhé tenké lístky bělavých měkkých tkání uvnitř kostěného jádra rohu dinosaura Triceratopse. Kostěné minerály napřed rozpustili kyselinou.1 Protože roh byl uložen ve vlhké hornině a vlhkost rychlost rozkladu tkání zrychluje, byl objev těchto měkkých tkání pro vědce velkým překvapením a je skutečně nepochopitelný v časovém rámci mnoha miliónů let. 

   Stejná vědecká zpráva popsala v rohu Triceratopse také kostní buňky, zvané osteocyty. Tyto osteocyty byly neporušeny a vykazovaly stejný tvar jako osteocyty získané dříve z kostí Tyrannosaura, hadrosaurů, ale také současných zvířat. Baktérie ovšem nevyrábí velké gumovité lístky tkání ani nejsou podobné osteocytům, takže jak rozumně vysvětlíme přetrvávání těchto měkkých tkání ve zkamenělých kostech dinosaurů? Jediným logickým vysvětlením – vzhledem k rychlosti rozkladu měkkých tkání – je, že staré tisíce, a nikoli milióny let.2

   Navíc byl v roce 2013 pokořen rekord v získání co nejstaršího kolagenu ze zkameněliny. Kolagen je tuhá odolná bílkovina, tvořící neodmyslitelnou součást pojivových i jiných tkání. Paleontologové v časopise Nature publikovali úspěšnou extrakci kolagenu z kosti dinosauřího embrya, jehož stáří evolucionisté určili na 190 miliónů let. Je tu však jeden problém – podle experimentálního měření rychlosti rozpadu kolagenu při teplotě, jaká byla v nalezišti zkameněliny v jižní Číně, vydrží molekuly kolagenu přes veškerou svou odolnost pohromadě jen několik málo stovek tisíc let.3 Jak tedy mohly přetrvat ve vzorku, který je více než 190x starší?

   Podobně neuvěřitelné jsou výsledky nové technologie skenování zkamenělých per praptáka Archeopteryxe. Vědci, kteří skenování prováděli, prokázali v perech stopy pigmentů a jiných původních látek.4 Předpokládat, že tyto molekulární pozůstatky vydržely v hornině 150 miliónů let napíná důvěřivost a logiku až za únosnou mez. A přesto evolucionistů trvají na vysokém stáří zkamenělin Archeopteryxe, stejně jako mořských lilijic (obrázek vlevo – zdroj: wikipedia.commons), které mají být až 300 miliónů let staré, a přesto z nich vědci dokázali extrahovat původní barviva, které se navíc neodlišují od barviv současných žijících ostnokožců, mezi něž mořské lilijice patří.5  

   Všechny tyto zkameněliny z roku 2013 ukazují na to, že vznikly poměrně nedávno, což koresponduje s Biblí udávaným věkem Noemovy potopy. Podle ní byly pohřbeny teprve před několika tisíci let, což je nejlogičtějším vysvětlením nálezů zachovalých měkkých tkání.

autor: Brian Thomas, M.S. * přeloženo z angličtiny
Překlad: Ondřej Fischer
Odkazy
 1.    Thomas, B. Explanation. Creation Science Update. Posted on icr.org March 18, 2013, accessed December 11, 2013.
 2.    Thomas, B. 2013. Implications. In Proceedings of the Seventh International Conference on Creationism. Horstemeyer, M., ed. Pittsburgh, PA: Creation Science Fellowship, Inc.
 3.    Thomas, B. ’ Creation Science Update. Posted on icr.org May 8, 2013, accessed December 11, 2013.
 4.    Thomas, B. Picture. Creation Science Update. Posted on icr.org June 19, 2013, accessed December 11, 2013.
 5.    Thomas, B. Fossils. Creation Science Update. Posted on icr.org March 11, 2013, accessed December 11, 2013.

* Brian Thomas je vědecký pracovník v Institutu pro Výzkum Stvoření (ICR – Institute for Creation Research.)
 

Komentáře