Na mnoha místech bible se Bůh představuje jako „žárlivě milující“. …protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je žárlivě milující Bůh.“ (Exodus 34:14) A Pavel, když píše Korintským říká, že dokonce můžeme Boha provokovat k žárlivosti: „Nebo snad chceme Pána popouzet k žárlivosti?“ (1. Korintským 10:22).
Jinými slovy Pavel říká: „Vydal jsi svědectví, že Ho miluješ. Rovněž jsi převzal Jeho jméno. Copak se někdo nebo něco zmocnilo tvého srdce?“
Svými ústy můžeš říct, že miluješ Ježíše; můžeš pravidelně chodit do církve. Ale hledáš Ho opravdu i ve svém volném čase? Jak hledáš svého Pána v každodenním životě?
Kolik knih, časopisů a novin doslova hltáš! Jak často sedíš u televize nebo posloucháš rádio – a přesto jsi vůbec nepomyslel strávit čas s Kristem?
Kazatelé prohledávají své Bible, aby připravili kázání. Učitelé sobotních škol je studují kvůli vyučováním. Ale proč se k ní nevrátíme pro občerstvující čtení, abychom byli posilněni naším Pánem? Proč si ji neotevřeme, abychom se o Něm více dozvěděli a naučili se Jej milovat?
Bible je Ježíš – Boží vlastní slova! Zjevuje nám Jeho srdce. Je tam odkryto vše o Něm. Myslím si, že pokud Pána opravdu miluješ – pokud očekáváš, že strávíš věčnost jako jeho nevěsta – pak se budeš chtít o Něm naučit vše, co jen lze!
Náš Pán po nás touží, chce náš čas a pozornost. A namísto toho vidí, jak všechen svůj čas trávíme s jinými lidmi, věcmi. A to Ho zapaluje žárlivostí! Přichází den, kdy se Jeho žárlivost rozpálí proti všem, kteří se obracejí k marným modlám (Deuteronomium 29:20).
Milý můj, až tento den přijde, vím, že chceš, aby Ježíš vzal tvou ruku a šeptem ti řekl: „Konečně jsme spolu! Tolik jsi po mně toužil. Dal jsi mi to nejlepší ze svého života – svůj čas a pozornost. Pojď, nechť jsme jedno!“
Jak před ním v ten den obstojíš? Vše z tohoto světa bude spáleno. Ale co tvé důvěrné přátelství s Pánem? Budeš schopen před ním stát s tím, že jsi tolik křičel do světa a plakal jsi: „Ježíši, chci Tě znát!“