Tim Clarey, Ph.D. *
Vědci před nedávnem objevili zkameněliny řas v archaických (prahorních) horninách – důkaz, že život existoval již v údobí, které evolucionisté označili stářím 3-3,5 miliardy let.1 Teze astrofyziků však říkají, že v té době bylo Slunce o 70% méně zářivé než dnes, a za takových podmínek by Země byla pokrytá ledem a neobyvatelná.
Jak tedy mohou být skály se zkamenělými řasami 3-3,5 miliardy let staré, když nedostatečný tepelný výkon mladého Slunce by řasám nebo jiným organismům v té době neumožnil vůbec žít?
Ve snaze přijít s protiargumentem vůči scénáři zmrzlé Země navrhli autoři objevu v časopisu Science teorii, že starodávná Země byla nějak ohřívána mechanismem skleníku – vysokou koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, která silně zadržovala skromné sluneční záření.1 Aby prozkoumali tuto možnost, analyzoval vědecký tým křemenné žíly z prahorních skal formací Dresser a Apex v Západní Austrálii, jejich stáří je též odhadováno na 3,5 miliardy let.
Tyto křemenné žíly se vytvořili při hydrotermální aktivitě a obsahují ve struktuře svých krystalů uvězněné plyny a tekutiny. Autoři studie předpokládali, že uvězněné plyny reprezentují zbytky starodávné atmosféry té doby.
Nicméně výsledky, které výzkumníci získaly, byly přinejlepším odrazující.
Výzkumník Dr. Ray Burgess z Univerzity v Manchesteru řekl: „Množství dusíku v [předpokládáné starodávné] atmosféře bylo příliš nízké, než aby mohlo zesílit skleníkový efekt oxidu uhličitého natolik, aby planetu zahřál na životaschopnou úroveň.“2 Studie ve skutečnosti ukázala, že atmosféra v době prahor obsahovala dokonce ještě o trochu méně dusíku než dnes, což paradox slabého mladého Slunce ještě zesiluje – Země by s méně dusíkem byla ještě chladnější. Toto činí celý problém pro zastánce miliardo-leté historie ještě více zarážející.
Autoři studie poukazují na malou šanci, že by vysoká koncentrace oxidu uhličitého, která byla ve vzorcích zjištěna, mohla Zemi dostatečně zahřát. Tuto tezi se však zatím nepodařilo přesvědčivě prokázat.2 Takže: Odkud pochází ony 3,5 miliardy let staré řasy, pokud žily v ledové éře a skleníkové plyny jim nepomohly? Jediným logickým závěrem je, že v té době prostě nemohly existovat.3
A tak, po použití všech moderních laboratorních výzkumů zůstává „Paradox slabosti mladého Slunce“ nevysvětlenou záhadou v časovém rámci evoluce. Ale pokud by tito vědci uvážili možnost, že Země je jen několik tisíc let stará – jak se jasně píše v Bibli – nebyla by žádná potřeba řešit rozpor mezi stářím života a stářím Slunce.
Vědci zastávající stvoření nemusí s tímto paradoxem bojovat, protože Slunce, planety i Země jsou mladé a byly stvořeny zaráz, již hotové.4 Tepelný výkon Slunce ze 4. dne stvoření se příliš neliší od toho dnešního a je perfektně přizpůsoben pro život – vysvětlení, které osvobozuje vědce od tohoto zbytečného hlavolamu.
přeložil: Ondra
Odkazy
- Marty, B. et al. 2013. Nitrogen Isotopic Composition and Density of the Archean Atmosphere. Science 342(6154):101-104.
- Climate puzzle over origins of life on Earth. The University of Manchester press release, October 4, 2013.
- Thomas, B. Can Solar ‚Belch‘ Theory Solve Sun Paradox? Creation Science Update. Posted on icr.org March 21,2012, accessed October 22,2013.
- Lisle, J. The Solar System: The Sun. Acts&Facts. 42(7):10-12.
* Dr.Clarey je členem Institutu pro Výzkum Stvoření (Institute for Creation Research.)