V nedávné době jsem se dostal do ohně palby dvou táborů – odpůrců a příznivců očkování. Spor se týkal škodlivosti očkování pro malé děti a jako lékař jsem byl tázán na radu. Protože to není poprvé v nedávné době, co jsem na otázku očkování v církevních kruzích narazil, rozhodl jsem se na dané téma podívat blíže.
Debata o škodlivosti očkování je produktem posledního desetiletí. Jejím podkladem jsou zejména práce Dr. Andrew Wakefielda, britského gastroenterologa, který publikoval v roce 1998 práci, navrhující možnost propojení mezi vakcinací (očkováním) a autismem. Druhou, více medializovanou autorkou, je Viera Scheibner. Pokud pomineme konspirační teorie, že vlády a farmaceutické firmy pro zisk cíleně škodí lidem, jsou nejčastěji uváděny tyto argumenty o škodlivost očkování.
1) Přídavné látky, zejména hliník, ve vakcínách jsou zdraví škodlivé a vyvolávají řadu nemocí.
2) Vakcíny mají mnoho nežádoucích účinků samy o sobě. Očkované děti se mohou z vakcíny danou nemocí přímo nakazit.
3) Očkování je zbytečné – dané nemoci se už prakticky nevyskytují, a tak je očkování pro dítě zbytečná zátěž. Dané nemoci začaly mizet díky lepší hygieně a stravě, nikoli díky očkování. Navíc očkování nezaručuje, že člověk danou nemoc nedostane.
4) DTP vakcína způsobuje syndrom náhlé smrti novorozenců.
5) Vakcíny způsobují autismus.
6) Vakcína proti hepatitidě B způsobuje roztroušenou sklerózu.
8) Očkování více než jednou látkou zaráz zvyšuje výskyt nežádoucích účinků. Děti dostávají zbytečně mnoho očkování.
Seznam je samozřejmě mnohem delší. Náš seriál se jimi bude zabývat postupně. Dnes se podívejme na kauzu hliník. Ne ten, co se odstěhoval do Humpolce, ale ten, co se stěhuje do lidského těla.
Nejprve je třeba říct, že vakcíny hliník skutečně obsahují. Hliník je poměrně běžný kov, tvoří asi 8-9% zemské kúry. Nachází se v půdě, vodě i rostlinách, v malém množství také ve vzduchu. Rostliny a zvířata hliníku zpravidla obsahují malá množství. Výjimkou jsou čajovníky, trávy a orchideje, které hliník akumulují. Průmyslově se z hliníku vyrábí řada předmětů denní potřeby. Používá se též v konzervárenství, leteckém průmyslu, v antiperspirantech a farmacii, kde nachází využití jako stabilizační látka, součást anacid a také vakcín. Průměrný člověk denně přijímá potravou 7-9 miligramů hliníku.
Hliník ve vakcínách hraje roli tzv. adjuvans. Adjuvans je složka vakcíny, která posiluje reakci imunitního systému proti očkovací látce. Výsledkem je výraznější tvorba protilátek a fakt, že si imunitní systém protivníka lépe a hlavně déle zapamatuje. Hliník jako adjuvans se nachází prakticky ve všech vakcínách mimo ty, které obsahují živé, oslabené viry (vakcíny proti rotavirům, spalničkám, příušnicím, zarděnkám).
Na internetu lze často najít informaci o vysokém obsahu hliníku ve vakcínách. Na různých diskuzních fórech jsem se dočetl, že hexavakcína obsahuje až 1225 miligramů hliníku. Tyto informace jsou vyloženě lživé. Pokud nevěříte výrobci vakcíny, který je ze zákona povinen složení vakcíny přesně v příbalovém letáku (v případě hexavakcíny Infarix hexa obsahuje dle letáku vakcína 0,5mg hliníku ve formě hydroxidu hlinitého a 0,32mg hliníku ve formě fosforečnanu hlinitého), lze si nepravdivost této informace ověřit matematicky: Příklad: hexavakcína Infarix hexa má objem 0,5ml tekutiny v předplněné stříkačce. 1 ml (mililitr) vody váží 1g. 0,5ml tedy váží 500 miligramů. Při uváděném čísle 1225mg by celá vakcína musela být tvořena tekutým kovem, což je zřejmé, že není.
Pokud bychom si dali práci a sečetli obsah hliníku ve vakcínách, které dítě dostane během prvního půl roku života, dojdeme k číslu 4-5 miligramů, což je množství srovnatelné s obsahem hliníku v litru přírodní vody. Lze namítnout, že hliník se z potravy vstřebává minimálně. Skutečně – vstřebávání hliníku z potravy dosahuje jen asi 0,3%. Nicméně při množství vody, které člověk denně pije a plus potravinám, množství hliníku, které se do těla dostane, je řádově mnohem vyšší, než ve vakcíně. Kojenec krmený mateřským mlékem za první půlrok života dostane do těla okolo 7 miligramů hliníku, kojenec krmený dětskou výživou pak 35-40mg hliníku, děti krmené sojovými výživami pak dokonce 117 miligramů hliníku za půlrok (soja patří mezi hliník-akumulující potraviny). Proti hliníku naopak bojují ledviny, které jej poměrně rychle z těla vylučují. Tělo má v tomto vylučování velkou rezervu kapacity, takže pro dítě jsou dávky hliníku do 10mg/den považovány za bezpečné. U dospělých s normální funkcí ledvin jsou pak bezpečné dávky až do 100-120mg/den.
Z stránek očkovacího centra ve Filadelfii si dovoluji převzít tabulku obsahu hliníku v očkovacích látkách. Týká se amerických vakcín, evropské se však od nich nijak výrazně neliší.
| Množství hliníku ve vakcínách | |
|---|---|
| Pneumokoková vakcína | 0.125 mg/dávka |
| Diftérie-tetanus-acelulární pertusová (DTaP) vakcína | 0.17 – 0.625 mg/dávka |
| Haemophilus influenzae typ B (Hib) vakcína | 0.225 mg/dávka |
| Hib/ Hep B vakcína | 0.225 mg/dávka |
| Žloutenka A vakcína (Hep A) | 0.225 – 0.25 mg/dávka (děti) 0.45 – 0.5 mg/dávka (dospělí) |
| Žloutenka B vakcína (Hep B) | 0.225 – 0.5 mg/dávka |
| Hep A/ Hep B vakcína | 0.45 mg/dávka |
| DTaP/inaktivovaná polio/ Hep B vakcína | < 0.85 mg/dávka |
| DTaP/inaktivovaná polio/Hib vakcína | 0.33 mg/dávka |
| HPV vakcína – papilomaviry rakoviny děložního čípku | 0.225 mg/dávka |
| Množství hliníku v jiných běžných položkách | |
|---|---|
| Mateřské mléko | 0.04 milligramů na litr (mg/L) |
| Pramenitá voda | 0.1 mg/L |
| Dětská výživa | 0.225 mg/L |
| Sojová dětská výživa | 0.46 to 0.93 mg/L |
| Aspirin | 10 to 20 mg/tableta |
| Antacida (léky na pálení žáhy) | 104-208 mg/tableta |
Ve srovnání s množstvím hliníku, které člověk pozře jinými cestami, je tedy množství ve vakcínách nepatrné. Je třeba podotknout, že studie provádění Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na téma hliník závadu nezjistily a nedoporučily v složení vakcíny žádnou změnu. V médiích a na internetu tu a tam proběhnou informace o vlivu hliníku na Alzheimerovu chorobu, autismus, roztroušenou sklerozu, alergie, onemocnění svalů (makrofagickou myositidu) a onemocnění kostí. Většinou jde o zprávy založené na výzkumu jednoho autora. Opakované vědecké studie souvislost mezi Alzheimerovou nemocí a hliníkem neprokázaly. Vyšší obsah hliníku v mozkové tkání nemocných se ukázal být důsledkem poškození mozku nemocí, nikoli její příčinou. Z medicínského hlediska je prokázána škodlivost hliníku u nemocných s poškozenou funkcí ledvin, zejména lidí na dialýze, kde může docházet ke kumulaci hliníku v těle a následnému poškození kostí. Podíl na této nemoci mají také sloučeniny fosforu, které se rovněž špatně eliminují dialýzou. Onemocnění kostí bylo také prokázáno u dětí užívajících velké množství léků s obsahem hliníku. Stran zmíněného autismu: naši rodičové byli očkování vakcínami s čtyřnásobným množstvím hliníku, avšak výskyt autismu byl menší, než byl dnes. Z autismu byla nařčena i rtuť, která se dnes již v očkovacích látkách nepoužívá, přesto výskyt autismu v populaci stoupá.
Abychom však hliník jen nekritizovali: ukazuje se, že dříve omílaný fakt, že hliník v těle nehraje žádnou roli, není pravdivý. Výzkum ukázal, že množství hliníku v buňkách kolísá podle jejich metabolické aktivity. Nové výzkumy také ukazují důležitou roli v nitroděložním vývoji dítěte. Při těhotenství má žena v krvi více hliníku než normálně. V krvi plodu je hladina ještě vyšší, stoupá zejména během 4. a 6. měsíce a pak v osmém měsíci těhotenství, a drží se vyšší, i když žena příjem hliníku omezí. Rovněž nezralí novorozenci mají v těle vyšší koncentraci hliníku než donošení. Po porodu pak koncentrace hliníku rychle klesá. Dokonce mateřské mléko matek, které kojí nedonošené novorozence, obsahuje více hliníku, než u matek donošených dětí. Je předmětem dalšího výzkumu, proč to tak je, nicméně zmíněná fakta nasvědčují, že tělo plodu si hliník hlídá a uměle drží zvýšený.
Naše dnešní povídání si dovolím již ukončit starým otřepaným, ale pravdivým příslovím: Všeho s mírou. Hliník je pro tělo běžná věc, na který je zařízeno a množství hliníku ve vakcíně je nepatrné. Vědecké argumenty pro škodlivost hliníku v očkovacích látkách nejsou. Je smutné, že odpůrci očkování se v argumentaci uchylují k lžím nebo apelování na strach a obavy matek, kterým jde o zdraví svých dětí. Abychom však nebyli nekritičtí a jednostranní, podíváme se v příštím díle na to, jaké rizika mohou vakcíny reálně přinášet a jaký je poměr mezi rizikem a ziskem z očkování.
Autor: MUDr. Ondřej Fischer
Odkazy a použitá literatura:
* Státní ústav kontroly léčiv (SUKL) – www.sukl.cz
* Příbalové informace jednotlivých vakcín – dostupné přes sukl.cz nebo stránky výrobců
* Data americké Federální agentury pro kontrolu potravin a léčiv (FDA)
* Webové stránky dětské nemocnice ve Filadelfii – www.chop.edu/service/vaccine-education-center
* Agency for Toxic Substances & Disease Registry. (2006). Public Health Statement Aluminum CAS # 7429-90-5.
* Ganrot, P. O. (1986). Metabolism & Possible Health Effects of Aluminum. Env. Health Perspect. 65, 363-441.
* Offit, P.A. and R. K. Jew. (2003). Addressing Parents Concerns: Do vakcínas Contain Harmful Preservatives, Adjuvants, Additives or Residuals? Pediatrics, 112(6), 1394-1401.
* Sorenson, J. R. J., Campbell, I. R., et. al. (1974). Aluminum in the Environment and Human Health. Env. Health Perspect. 8, 3-95.
* World Health Organization. (2002). Aluminum-Containing vakcínas and Macrophagic Myofasciitis. Weekly Epidemiological Record. 77, 392-393.
* World Health Organization. (2004). Aluminum-Containing vakcínas and Macrophagic Myofasciitis. Weekly Epidemiological Record.79, 20.