Nejvýznamnější objevy v roce 2014 svědčící pro stvoření: Biologie

Každý rok několik (ne)šťastných paleontologů najde zkameněliny, které značně odpovídají svým žijícím příbuzným a rok 2014 nebyl žádnou výjimkou. Ve skutečnosti to byl spíše ukázkový rok, když byla nálezů moderně vyhlížejících zkamenělin v horninách geologicky údajně vysokého stáří celá řada. Zde je několik nejzajímavějších příkladů.

V březnu 2014 vědci publikovali zprávu o nálezu zkamenělých chromozomů rostlin, konkrétně zkamenělé kapradiny, jejíž buňky se zachovaly tak dokonale, že umožňovaly chromozomy prohlédnout.¹ Po 180 milionech let evoluce sekulární vědci čekali, že evoluční pochody nějak ovlivní počet, délku nebo uspořádání chromozomů kapradiny, ale vědecký tým mezi chromozomy zkamenělého kapradí a dnešní americké kapradiny královské nenašel žádné rozdíly. Jinými slovy – nenašli žádnou známku evoluce – pro zastánce této teorie matoucí, ne-li přímo mimořádný nález.²

Stenopodideani připomínají krevety, mají však zvětšený třetí pár nohou namísto páru prvního, na rozdíl od moderních krevet. Díky tomu je vědecký tým, který letos jejich zkameněliny objevil, je také snadno identifikoval.³ Zkameněliny stenopodideanů nevykazují za celou dobu své evoluční existence žádný vývoj nových částí těla, které by naznačovaly, že se jeden druh živočicha může transformovat v druhý, jiný – např. ony krevety. Jiní vědci našli stenopodideany letos v jurských usazeninách, což vedlo k okamžitému „nafouknutí“ stáří této čeledi živočichů až na 360 milionů let. Je skutečně možné, že by evoluční procesy nechaly celou čeleď 360 milionů let beze proměny?⁴

Ještě jiný členovec si letos dovolil prolomit evoluční rámec tím, že se za 52 milionů let vůbec nezměnil. Stejně jako jeho zkamenělí příbuzní, i brouk pestrokrovečík mravenčí si stále udržuje soustavu speciálních rysů, jako například mrňavé trnovité výrůstky na svém krunýři, kterých se mravenci dotýkají a podle kterých jej mylně považují za jednoho z vlastních, zatímco pestrokrovečík si poklidně žije v mraveništi svůj životní příběh.⁵

Pro většinu lidí jsou více než podivní členovci známější savci, jako například veverky. Tento rok popsali vědci nálezy veverek z čínských druhohorních vrstev, které obsahují také zkameněliny dinosaurů.⁶ Veverky tak rozmnožily seznam druhů, které se vyskytují ve stejných geologických vrstvách jako dinosauři, jako je již například tasmánský čert, hmyzožravé tany, bobři a svišti. Je možné, že veverky byly od začátku jen veverky a nic jiného? Zkameněliny říkají „ano“.⁷

Ještě další dva objevy rozmnožily v roce 2014 narůstající řady toho, čemu Charles Darwin říkal „žijící fosilie“. Některé z nich jsou skuteční rekordmani. Vědci zkoumající prehistorické organismy v hlubinných vrtech na mořském dně v ruských šelfových mořích našli zkamenělé mořské červy, jejiž složité tkáně se přesně shodují s tkáněmi dnešních vláknonožců.⁸ To by jistě nebylo žádné překvapení, kdyby zkameněliny byly několik tisíc let staré, jak tvrdí, Bible, ale udávané stáří 550 milionů let bez jakékoli změny postrádá důvěryhodnost.⁹

Náš poslední příklad je houbovitý organismus žijící na mořském dně při jižním pobřeží Austrálie, jehož nynější žijící příslušníci jsou shodní se svými prapředky z ediakarských hornin, které konvenční geologie datuje na 635-540 milionů let stáří.¹⁰ Nezbývá, než se znovu zeptat: „Jak vysvětlí sekulární biologové, že evoluce na tyto organismy neměla za 550 milionů let žádný vliv?“¹¹

Shrňme na závěr, že na výše zmíněných organismech žádná evoluce, kterou by darwinisté očekávali, není vidět. Namísto toho jen potvrzují slova Bible, které uvádí, že Bůh stvořil všechny organismy, aby se množily „podle pokolení svého.“

Napsal: Brian Thomas, M.S.*, přeložil: Ondřej Fischer

* Mr. Thomas je vědecký autor Institu pro výzkum stvoření (Institute for Creation Research).

Odkazy

1. Bomfleur, B., S. McLaughlin, and V. Vajda. 2014. Fossilized Nuclei and Chromosomes Reveal 180 Million Years of Genomic Stasis in Royal Ferns. Science. 343 (6177): 1376-1377.

2. Thomas, B. Fossil Plant Chromosomes Look Modern. Creation Science Update. Posted on icr.org April 16, 2014, accessed December 29, 2014.

3. Jones, W. T. et al. 2014. The first Paleozoic stenopodidean from the Huntley Mountain Formation (Devonian-Carboniferous) north-central Pennsylvania. Journal of Paleontology. 88 (6): 1251-1256.

4. Thomas, B. Ghost Lineage Spawns Evolution Ghost Story. Creation Science Update. Posted on icr.org December 4, 2014, accessed December 29, 2014. 

5. Thomas, B. Amazing Ant Beetle Same Today as Yesterday. Creation Science Update. Posted on icr.org December 18, 2014, accessed December 29, 2014. 

6. Bi, S. et al. 2014. Three new Jurassic euharamiyidan species reinforce early divergence of mammals. Nature. 514 (7524): 579-584.

7. Thomas, B. Jurassic Squirrels? Creation Science Update. Posted on icr.org October 3, 2014, accessed December 29, 2014. 

8. Moczydlowska, M., F. Westall, and F. Foucher. 2014. Microstructure and Biogeochemistry of the Organically Preserved Ediacaran Metazoan Sabellidites. Journal of Paleontology. 88 (2): 224-239.

9. Thomas, B. Wonder Worm. Creation Science Update. Posted on icr.org April 23, 2014, accessed December 29, 2014. 

10. Just, J., R. M. Kristensen, and J. Olesen. 2014. Dendrogramma, New Genus, with Two New Non-Bilaterian Species from the Marine Bathyal of Southeastern Australia (Animalia, Metazoa incertae sedis) – with Similarities to Some Medusoids from the Precambrian Ediacara. PLoS ONE. 9 (9): e102976. 

11. Thomas, B. 550 Million Years of Non-Evolution? Creation Science Update. Posted on icr.org December 8, 2014, accessed December 29, 2014.