Jak nenaletět aneb zdravotní šmejdi opět útočí

V oblasti zdraví koluje spousta mýtů, polopravd i vyložených podvodů, díky kterým může člověk v lepším případě přijít o peníze, v horším o zdraví. Taktika tzv. zdravotních „šmejdů“ se neustále mění. Nedejte se zmást, vesměs jde o stejné lidi, kteří prodávají i zázračné hrnce a čističky vzduchu, jen mění sortiment a názvy firem. Zákon je v takových případech krátký, jak uvidíme i v případě, do kterého se ponořili investigativní novináři webu Idnes, z něhož budu čerpat řadu informací. Protože jsem potkal několik lidí, kteří na podobnou věc naletěli, rozhodl jsem se o problematice též něco málo napsat.

Na internetu na člověka často vykouknou (zejména dole na stránce) různé zajímavé reklamy, které slibují úlevu od nejčastějších potíží. Asi nejčastěji slibují hubnutí nebo zbavení bolestí zad a kloubů. Kdo ještě neviděl fotku, jak Mahulena B. zhubla 12 kg za pouhý měsíc? Jak se chlápek XY naučil cizí jazyk za 30 dní? Či snad chcete exotické ovoce, po kterém se začíná hubnout už za 2 hodiny?


Na webu Idnes byl nedávno publikován článek ohledně klamavé reklamy na pomůcky, léčící kolena. Předem se omlouvám za částečné vykrádání článku, ale lépe bych to sám nenapsal (a hlavně neobvolával všechny ty telefonní linky atd.). Prodejce láká důvěřivé lidi na zdravotní pomůcky Flexigausse, která prý léčí artrozu i jiné onemocnění kolen. Pomůcka „Spouští automatickou obnovu chrupavky a kloubního mazu, vaše klouby mládnou a vracejí se k plné zdatnosti, artróza a bolest za 28 dní nenávratně ustupují!“ (citace prodejce, link neuvádím, nechci mu přidávat zisky z odkazů a reklam po kliknutí). Případ dobře ilustruje, jak celá problematika funguje, takže se na něj podíváme blíže. Pomůcku měl vyvinout profesor Marek Pytlák, specialista na biomedicínské inženýrství, a za vynález byl dokonce nominován na Nobelovu cenu. Jenže tu začíná kámen úrazu. Pan Marek Pytlák neexistuje ani podle seznamů kandidátů na Nobelovu cenu, ani podle seznamů odborníků s titulem v oblasti biomedicínského inženýrství, ani podle seznamu členů ČLK. Nenajdete jej ani na Googlu, nepočítaje v to falešný profil na Facebooku. Nejblíže jsem našel paní Martu Pytlak, z matematického institutu kdesi v Polsku. Reportéři dále volali na zákaznickou linku, kde paní napřed tvrdila, že prof. Pytlák existuje, posléze ale obrátila, že jde lékaře, který produkt zašťiťuje, ale přeje si zůstat v anonymitě, tak je jméno upravené.

Reportéři po chvilce pátrání dále objevili, že stránka má i německou a rakoukskou verzi, kde ovšem pomůcku nevymyslel český vědec Marek Pytlák, ale pro Rakušáky španělský profesor Ramiro Suárez, pro německý profesor Markus Beyrich, na fotkách je ale jedna a tatáž osoba. Až na konci webové stránky pak prodejce malým písmem píše, že vymýšlením jmen chrání klienty: „Dbajíc o jejich spokojenost z poskytovaných služeb uvedená jména a příjmení byla změněna.“ Pochybná čeština může být sama o sobě nápovědou, že jde o podvodnou stránku, nicméně dost šmejdských stránek má už češtinu gramaticky správnou, takže bezchybovost žel již nelze brát jako spolehlivý ukazatel. Majitel stránek zároveň poukazuje na to, že „veškerá podobnost s reálnými postavami je čistě náhodná a nebyla použita účelově.“ A tak si říkám, co kdyby lékaři v nemocnici vystupovali, pro svou ochranu, pod falešnými jmény? 🙂

Prodejce se tím snaží samozřejmě právně sebezastřešit pro případ eventuální žaloby, jeho tvrzení a reference údajných zákazníků se tak stávají nedokazovatelná, nicméně případný žalobce by u soudu stejně uspěl, protože český právní systém takové jednání nepřipouští. Jenže zde by jste narazili na další problém – není vlastně koho žalovat! E-shop je jen prodejce, nikoli výrobce. Když se reportér MF DNES vyptával na zákaznické lince na prodejce, který za výrobkem stojí, odkázali ho na web globalhelpinfo.com. Tyto stránky patří Global Group Ltd. se sídlem na Komorských ostrovech v Indickém oceánu. Zkontaktovat kohokoliv z firmy se reportérů nepodařilo. Kontakt pro možnost mimosoudního řešení spotřebitelských sporů chybí také.

Dále se mi několikrát stalo, že lidé argumentovali tím, že zákaznici na stránce si preparát v komentářích chválí. Tyto recenze jsou vesměs falešně vytvořené ve webovém rozhraní. V případě Flexigausse jde o stejný případ: jak zjistili reportéři, na českých stránkách produkt chválí Izabela Batová z Bystřice, na rakouských důchodkyně Antonia Wimmer ze Salcburku a na německých Isabela Niemeyer z Göttingenu, přičemž fotku mají všechny stejnou…

Když si reportéři preparát přesto koupili, vyklubala se z něj kolenní ortéza, na kterou někdo přilepil sadu magnetek. Ortéza vám pomůže, pokud si koleno nějak podvrtnete (ale může vám ji předepsat traumatolog či ortoped, nebo si ji sami koupit za pár stovek, není třeba platit několik tisíc v eshopu), ale rozhodně nemůže obnovovat chrupavku ani jiné zázraky, které šmejdi slibují. Magnetky jsou vhodné jako dekorace na ledničku – dají se snadno odlepit, lepidlo není příliš kvalitní, ale tím jejich využití končí. Na stránce navíc běží zrovna slevová akce, která uživatele psychologicky nutí rychle objednat (aby neměl čas hledat další informace), a v průběhu nákupu se vám snaží vnutit jinou, dvakrát tak drahou protézu, která ale vůbec nemá vlastní fotku (aby vám mohli šmejdi poslat tu stejnou za poloviční cenu).

Pro zájemce plný odkaz zde, je opravdu poučný – https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/podvodnici-e-shopy-cesky-trh-podvodni-prodejci.A190628_102345_domaci_jumi.

Ohledně zázračných přípravků na hubnutí a imunitu a vymýcení parazitů a těžkých kovů z těla atd. atd. jde o stejné případy. Dokonce i Ministerstvo zdravotníctví již vydalo oficiální varování, že v poslední době vzrůstá počet podvodných internetových stránek, často založených, resp. registrovaných v zahraničí (např. ve státech Střední Ameriky, USA, Tichomoří apod.), které nabízejí různá údajná pseudoléčiva a často citují jako odborníky neexistující lidi z neexistujících odborných ústavů. Ministerstvo zvlášť namíchlo, že se některé stránky snaží vyvolat dojem, že jde o webovou prezentaci ministerstva, včetně ukradeného loga. Odkaz na původní zprávu zde: http://www.mzcr.cz/obsah/upozorneni-na-klamavou-reklamu_3959_1.html

Protože rizikových eshopů je hodně (přes 600 !), vede Česká obchodní inspekce seznam těchto rizikových eshopů, dostupný na https://www.coi.cz/pro-spotrebitele/rizikove-e-shopy/. Procházení seznamu je tedy dosti dlouhé, takže pro rychlou orientaci doporučuji vyhledávání pomoci Ctrl+F. Seznam přebírají některé antiviry a internetové vyhledávače, které vás upozorní, že vstupujete na stránku s neznámou nebo rizikovou reputací. Jde ale zatím jen o první vlaštovky (nebudu tu dělat reklamu a jmenovat :-), většina programů toto zatím v sobě zabudované nemá.

Na závěr podotýkám, že do stejné skupiny klamavých reklam spadají též reklamy „Tajný rituál na velké prachy“, slibující rychlé zbohatnutí, Jak zvýšit výkon motoru o 180%, „1 trik na silný motor“, nebo Stala se milionářkou za půl roku, na zázračné zkvalitnění postelového života nebo Gratulujeme, vyhráváte …něco (většinou smartphone), na naslouchátka, na zázračné léky na cukrovku a rakovinu atd. I v těchto případech jde o nekalé obchodní praktiky, žel opět velmi špatně postižitelné, většinou z důvodu, že prodejce je vlastně neznámý a stránka registrována v nepostižitelné cizině alá Kajmanské ostrovy.

A tak zůstává v platnosti, že nejlépe se ve zdravotní problematice člověk zorientuje, když použije zdravý selský rozum a všechno si napřed řádně prověří a poptá se. Snižuje se tím šance, že takzvaně „skočí na špek“. Špek totiž, jak je známo, není zdravý 🙂

4 Responses
  1. Josef Klíma

    Článek je dobrý. Autor je vedle pouze v tom, že neexistují jednovaječná trojčata. Ta existují, i když přirozeně počatá jsou opravdu vzácná.

  2. Masák

    Nestály by tento i podobné inzeráty za pozornost prokurátora a obžaloby.
    Nějaký paragraf spíše paragrafy by se jistě našly.

  3. CASD Olomouc

    Stály a paragrafů by se našlo dost. Zabývala se tím i ČOI, i Lékařská komora. Jenže v praxi nakonec nelze koho potrestat. Výrobci či autoři stránek jsou často nedohledatelní či zahraniční (typicky země, co nemá dohodu o vydávání zločinců), provozovatel stránek se hájí tím, že je jen prodejce webového prostoru či zprostředkovatel reklamy a tedy nenese odpovědnost a v konečném důsledku i když by žalobce uspěl a soud udělí pokutu či zákaz, verdikt nelze vykonat, protože subjekt nedohledatelný, zahraniční či vlastně nemá žádný majetek a bydliště má nahlášení na radnici… Často je popis napsán tak chytře, že ani nejde napadnout právně, např. že “naše pomůcka/lék může zlepšit kloubní bolesti, pomáhá až 95% lidem!”… jejda, tak to jste měl smůlu a byl zrovna v těch pěti procentech a navíc my jsme psali, že může, ne že musí… Česká obchodní inspekce alespoň vydává seznam rizikových eshopů (zde https://www.coi.cz/pro-spotrebitele/rizikove-e-shopy), nicméně pro podvodníka není problém stránky během pár minut překopírovat na jiný server (jiná internetová adresa), starý smazat a jeden odznova.

Komentáře