Modlitební týden

Znaky podvodné medicíny

Dnešní článek bude po delší době opět o zdraví. V poslední době se setkávám ve svém okolí, u pacientů i přátel v církvi, s různými „léčbami“, při kterých jde v lepším případě o peníze, v horším o zdravím. Tyto metody jsou rozdílné, ale mají řadu společných rysů, pomocí kterých se v nich lze orientovat s pomocí zdravého rozumu a odhalit podvody, aniž by je člověk musel ony „léčby“ všechny studovat do detailu. Jde o metody, které nemají žádná vědecká data o své účinnosti, a často ani základ v reálné fyzice, chemii a biologii.

Aby nedošlo k mýlce: nejsem příznivec farmaceutických firem a mám bylinky a zdravou stravu opravdu rád a věřím jim a každému ji osobně doporučuji. Role zdravého životního stylu je nedocenitelná a každá prevence je lepší než sebelepší lék. Hlasuji pro zdravý životní styl všemi deseti. Je třeba ale stanovit mantinely a ujasnit si, co bylinky dokážou a co ne. Rozhodně nelze čekat, že vás rakytník vyléčí z rakoviny s metastázami, ani že čajem rozchodíte právě probíhající infarkt. Je také blbost kupovat si koncentrát z šípků v kapslích za 700 Kč, když si je můžete za hodinu a zdarma, zcela přírodní, natrhat sami. Ve své praxi se ale příliš často setkávám zejména s lidmi, kteří pod vlivem internetových stránek (pozor, propagátorské weby jsou pravidelně na prvních místech ve vyhledávačích, protože jsou placené! – na kritické informace se musíte často proklikávat na druhou či třetí stránku v Googlu…) odmítnou klasickou léčbu plicních i jiných nádorů, často i ve fázi, kdy by se daly odoperovat a zcela se uzdravit, a místo toho se léčí „vitamíny“ B17, zázračnými čínskými houbami, různými kapkami a tinkturami, elektropřístroji a podobnými věcmi. Do nemocnice se pak dostanou až pozdě, s pokročilou nemocí, kdy jim již sebelepší biologická léčba ani chemoterapie pomoci nedokáže. Právě proto jsem se rozhodl napsat tento článek. Znaky, podle kterých je poznáte, a na závěr menší shrnujíc seznam. Více informací o nejrozšířenějších podvodných léčbách se můžete dozvědět na Konferenci křesťanských zdravotníku 1.12.2018 v Olomouc. A pokud jste neviděli, vřele doporučuji v archívu ČT najít pořad „Obchod se zdravím,“ stojí za to:-)

Continue reading

Jak (ne)vznikají planety

Astronomové z Institutu Maxe Plancka v Heidelbergu v Něměcku nedávno publikovali zprávu, že se jim podařilo vyfotit formování planety kolem mladé hvězdy. Použili k tomu speciální přístroj a teleskop VLT Jižní evropské observatoře v chilské poušti Atacama. Našli důkazy o existenci planety typu plynového obra o hmotnosti několikrát větší než Jupiter poblíž oranžové trpasličí hvězdy PDS 70, vzdálené 370 světelných let od Země. Continue reading

Vápencové jeskyně – důsledek Noeho potopy?

Carlsbadské jeskyně v Americe, objevené roku 1901, představují rozsáhlý, mnoho kilometrů rozlehlý unikátní systém. Jsou považovány za jedny z nejpozoruhodnějších v Severní Americe i na celém světě. Největší jeskyně je tak velká, že by se na ni vešlo padesát basketballových hřišť. Výška jiné z jeskyní tak velká, že by se do ni vešla padesátiposchoďová budova.
Jak ale tyto nádherné jeskyně vznikaly? Tvořili se po kapičkách po dlouhé věky? Nebo jejich vznik lépe vysvětluje rozsáhlá geologická katastrofa před několika tisíci lety? Continue reading

Jámy kostí

Lagerstätten je slovo německého původu. Vědci jim označují depozita či ložiska usazených hornin, které obsahují mimořádně velké množství zkamenělin. Paleontologové rozlišují dva druhy: Koncentrační lagerstätten jsou ložiska s neobyčejnou hojností zkamenělin v podobě zlomků nebo celý kostí, uložených mišmaš. Odtud pochází název jáma kostí. Jsou zajímavé, ale vzhledem k fragmentárnímu materiálu jsou vědecky cennější ty druhé lagerstätten – konzervační lagerstätten. Vyznačují se mimořádnou kvalitou zachování starověkých organismů, včetně např. detailních obtisků peří, kůže nebo zachovalým měkkých tkání. Patří k nim řada nejznámějších světových nalezišť zkamenělin. Continue reading

Nekonečný čas to nezachrání aneb Opičky, pište pište

Zastánci evoluční teorie používají celou škálu nápaditých přirovnání a analogií, aby jí dodali na přesvědčivosti. Jednou z těch známějších analogií je tzv. opičí teorém. Je to tvrzení, že pokud by tlupa opic psala náhodně na psacích strojích (spíše bouchala jen tak do kláves než psala), a měla k dispozici nekonečný čas, neomezenou zásobu papíru, inkoustu a jiných potřebných věcí, nakonec by se jim náhodou podařilo napsat správně rukopis Shakespearova díla. Tento hypotetický scénář má doložit, že i když je něco nepředstavitelně málo pravděpodobné, tak pokud máte neomezeně času, nakonec se to jednou stane – včetně například vzniku forem života, které vypadají, jako navržené s úmyslem. Continue reading

Informace: GDPR

Vzhledem k nástupu platnosti zákona Evropské „unie“ o GDPR od 25.5.2018 jsme byli nuceni provést nezbytné změny webových stránek, aby mohly naše stránky dále fungovat bez rizika drakonických sankcí, které zákon navrhuje. Jde například o vymazaní jmen některých lidí, od kterých se nám nepodařilo získat informovaný souhlas, a co je největší škoda, ukrýt fotogalerie za heslo – podle zákona EU 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů jsou fotografie obličeje též osobní údaj a nemohou být veřejně přístupné. Heslo pro členy i přátele naší skupiny můžete získat osobním dotazem mne nebo kazatele, nejlépe při společné bohoslužbě. Pokud by někdo měl požadavek na vymazání osobních údajů, začernění sebe na fotce nebo např. kázání, kontaktujte prosím našeho kazatele – viz kontakty (ano, lidé na stránce kontaktů dali souhlas s zveřejněním jména i telefonu:-). Za tým CASD Olomouc Ondra.

Uhlík C14 a Vikingové

Radioizotopové datování je považováno za jednu z nejdůvěryhodnějších metod určování stáří předmětů. Metoda uhlíku C14 je druh radioizotopového datování, který lze aplikovat na předměty anebo horniny, které uhlík C14 obsahují. Uhlík C14 je v živých organismech zastoupen v určitém poměrů k obyčejnému uhlíku a postupně se rozkládá. Určením zbylého uhlíku C14 tak můžeme odhadnout stáří předmětu. Teoreticky. Ukazuje se totiž, že každá radioizotopová metoda stojí na určitých předpokladech, které, jak se ukazuje, ne vždy jsou správné. Continue reading

Zpráva v láhvi

V Kapském městě v Jižní Africe mají předmět, který vyvolává u návštěvníků dosti údiv. Jde o skleněnou láhev, napůl zarostlou ve skále. V únoru 1852 narazila britská loď HMS Birkenhead na podmořské skalisko zhruba 150 kilometrů jihovýchodně od Kapského města. Během 20ti minut se loď rozlomila a potopila s těžkými ztrátami na životech. V roce 1986 potápeči vrak navštívili a vyzvedli řadu cenných artefaktů.

Na skleněné láhvi samotné není nic pozoruhodného. Pozoruhodné však je, že je pevně napůl uvězněna ve hmotě konzistence skály, která se skládá z odštěpků a kousků lodního trupu, keramiky, korodovaného železa, kaménků a malých mušlí, to vše spojené dohromady jakoby cementem, který vznikl vysrážením minerálů z mořské vody. Hmota pevností i tvrdostí odpovídá skále. Navíc jsou na ni viditelné otisky dalších lahví. Je zjevné, že se vytvořila až po potopení lodi, tedy je něco přes 150 let stará. Proč jsou ale návštěvníci muzea překvapeni? Důvodem je takzvaný kulturní výcvik. Od dětství je dětem vtloukáno do hlavy, že geologické procesy, jako zkameňování, tvorba hornin a skal nebo krápníků v jeskyních trvá miliony let. Neustálá palpa evoluční filosofie „pomalu a postupně“ je v přímém protikladu s biblickým učením o nedávném stvoření a celosvětové Potopě.

Tato unikátní láhev ale návštěvníkům dokazuje, že skála může vzniknout i za 150 let a miliony let k tomu nepotřebuje.

Originální článek i s fotkou láhve si můžete prohlédnout zde: https://creation.com/message-in-a-bottle

Pozvánka

Sobotní filmové odpoledne KD – oceňovaný velkofilm „Luther“
Kdy: 24.3.2018 13:30 hod.
Kde: Modlitebna CASD, Balcárkova 12

„Strhující příběh muže, který se vzepřel církvi a tím změnil svět.“

Večer 18:30 Aquapark

Případné dotazy – Radek N.