Return to Náš sbor

Historie sboru

Na začátku 20. století stále silněji pronikalo Evropou poselství  adventního evangelia. Blížil se den, kdy i lidé žijící na Moravě měli  slyšet tu radostnou zprávu. Boží poselství o naší záchraně!

Olomouc – hanácká metropole, na začátku 20. století centrum  katolického vlivu na Moravě. Zde se rodily počátky adventního hnutí  již před první světovou válkou. V roce 1911 Bůh posílá do Olomouce  biblickou pracovnici adventistů s. d., sestru Elizabeth Schulze. Ta jako  první v tomto městě vydává svědectví o Boží pravdě dům od domu.

Již v březnu 1912 byla pokřtěna první členka z Olomouce Františka  Neumannová a v září její syn Richard, který později odevzdal celý svůj  život do služby evangelia. Tak byl založen sbor adventistů s. d. v  Olomouci, jehož čtyři členové nadšeně zvěstovali poselství o  záchraně člověka. Zanedlouho přijali radostnou zvěst o návratu   P. Ježíše další, nejen v Olomouci, ale i v Prostějově, Kroměříži, Dolní  Lipové, Zábřehu, Šumperku, Uničově, Šternberku, Přerově, Hranici,  Mohelnici, Úsově a jinde.

První shromáždění se konaly u sestry Schulzové v domě č. 11 na třídě  Svornosti. Tak jako malý pramen, který se stává velkou řekou, tak sbor požehnaně rostl.

Od roku 1916 se pobožnosti konaly v bytě Fr. Neumannové – dnešní  Sokolské ulici č. 22. K 31.12.1917 měl již sbor 22 členů.   S rozrůstajícím se počtem členů bylo nutno hledat nová místa ke  shromažďování. Často se museli věřící spokojit s velmi těsnými   a nevhodnými podmínkami. Roku 1922 se shromáždění konala v první  zřízené sborové místnosti v Sokolské ulici. 2. března 1929 byla pro  společné bohoslužby pronajata místnost v Žerotíně. Sestra Hečová  vyslovila tehdy touhu všech věřících mít vlastní modlitebnu. Se  sestrou Šímanskou poskytly základní kapitál ke stavbě modlitebny.   Na Šibeníku č. 42 byl položen základní kámen a pak již stavba rychle  pokračovala. 25. září 1930 při okrskovém shromáždění byla naše  modlitebna slavnostně otevřena, vysvěcena a byly zde zahájeny  pravidelné pobožnosti.V roce 1933 měl olomoucký sbor již 40 členů.  Roku 1949 byla modlitebna účelně zrekonstruována a po jarním křtu  měl sbor 100 členů.

1. října roku 1952 nastala pro věřící lid v našem státě doba temna.   Od tohoto dne byla pozastavena činnost církve a naše modlitebna  zkonfiskována. Pobožnosti se pak téměř 4 roky konaly v rodinném  prostředí. 18. září 1956 byla opět činnost naší církve státní správou  povolena, avšak nebyla modlitebna, kde by bylo možno konat  bohoslužby. Proto bylo nutno hledat místa ke shromažďování u  různých nám nakloněných církví. Roku 1957 jsme se shromažďovali   v Olomouci-Hodolanech, v chrámu Církve československé husitské.  Roku 1962 pak v chrámu Českobratrské církve evangelické na  Blahoslavově ulici č. 1. Adventní lid však stále toužil po vlastní  modlitebně. Dne 21. 12. 1973 jsme dostali povolení ke stavbě nové  modlitebny na Balcárkově ulici č. 12. Stavba byla brzy zahájena   a 15. května 1976 byla naše nová modlitebna slavnostně otevřena   a vysvěcena k veřejnému shromažďováni. Tím se splnilo dlouholeté  přání všech bratří a sester.

V roce 2003 jsme se z důvodů přestavby naší modlitebny scházeli asi půl roku v budově Teplotechny na Náměstí Hrdinů. Po dokončení  přestavby a znovuotevření modlitebny, jsme se v ní od října 2003  mohli opět scházet ke společným bohoslužbám.

Napsat komentář