Pro 25

Morálka, Bible a evoluce

Nedávno jsem našel na internetu dva anglické články, které mě zaujaly. Nejen proto, že se zajímají o evoluci z jiného směru pohledu, než je zvyklé, ale také tím, že se mi jejich téma zdá mimořádně aktuální vzhledem k událostem v naší i evropské společnosti. Rozhodl jsem se tedy o ně s Vámi podělit…
Je úpadek morálky spojen s vírou v evoluci?
David Catchpoole, publikováno 5.7.2000
originál na: www.creation.com

Po řadu let se mnoho lidí vysmívalo jakékoli myšlence, že špatné jevy ve společnosti mohou být spojeny s učením evoluční teorie. Ale nové sociologické výzkumy potvrzují to, co zastánci Bible vědí už dlouho: stoupající přijetí Darwinovy teorie ve společnosti je spojeno s úpadkem morálního hodnot dotyčných komunit. Sociologická studie Australské národní univerzity, která zahrnovala průzkum mezi 1535 tázanými, ukázala, že víra v evoluci je spojena s morální liberálností. Darwin sám se, jak se zdá z jeho poznámek, obával, že přijetí jeho teorie prostými lidmi povede k sociálnímu rozkladu. Další ze závěrů studie byl, že zastánci evoluce mají větší pravděpodobnost nemanželského sexu než její odpůrci. Další položkou, která zvýrazňovala kontrast mezi evolučními myšlenkami a biblickými principy, byl fakt, že darwinisté byli silně tolerantní k problematice potratu.

Když autoři identifikovali primární faktory, které určovaly tyto rozdíly v přístupu komunity k tématům, vedoucí studie Dr. Jonathan Kelley uvedl: „Nejvýznamnějším faktorem byl, kromě docházky do kostela, přístup k evoluční teorii.“

Zatímco zpráva v tisku referovala, že morální vliv Darwinovy teorie na společnost je překvapivý, tento závěr by neměl překvapit křesťany, kteří věří v Bibli. Nicméně řada křesťanů může být znepokojena pozorováním Dr. Kelleyho, že konflikt o stáří planety a tím pravdivost Písma církve a teology trápí méně než obyčejné lidi. Studie ukázala, že 45% Australanů pochybuje nebo přímo vylučuje, že se lidé vyvinuli ze zvířat přírodním výběrem, kdežto 55% to považuje za pravděpodobné nebo jisté.

Bible: jediný základ pro objektivní morálku
Napsal: Gary Bates a Lita Cosner, 22.12.2015
originál na: www.creation.com

Nedávný článek v novinách New York Times1 lamentoval nad znepokojivým trendem: mnoho současných školních dětí si nemyslí, že by existovalo něco jako ‚morální normy‘ (pozn. překladatele: morální normy, alias morální realismus je filosofický názor, že morálka je relevantní věc a morální soudy se opírají o objektivní neměnná fakta, nezávislá na názoru jednotlivce. Pro morálního realistu je tvrzení, že vražda je špatná, stejně pravdivé a nezpochybnitelné, jako že tráva je zelená, kdežto morální relativista si bude myslet, že tvrzení, že vražda je špatná, záleží na úhlu pohledu a okolnostech). V západní společnosti se tradičně věří, že je celá řada morálních norem – věcí, které jsou objektivně špatné nebo dobré. Tvrzení, že vražda je špatná, pomáhat lidem je dobré, rasismus je špatný, jsou pár příklady vyjádření myšlenky, že něco je objektivně dobré anebo objektivně špatné.

Ale odkud tyto myšlenky pochází? Rozhodně ne z evoluční teorie – pokud mi vražda pomůže přežít a rozmnožovat se více než moji konkurenti, tak je z evolučního hlediska dobrá, nikoli špatná. Lví alfa samec, když převezme vedení smečky, často zabije koťata svých předchůdců, aby svými silami neplýtval na živení mláďat svého bývalého soka. I když někteří výzkumníci naznačují, že altriusmus (t.j.nesobeckost, pomáhání druhým), může být z evolučního hlediska výhodný, nemůže být obojí pravda – jedno vylučuje navzájem druhé a myšlenka altriusmu je v rozporu s evolučním světonázorem, protože pomáhání druhému znamená méně zdrojů pro mne. Proč bych měl, v rámci evoluce, pomáhat tomu, kde je méně schopnější? Darwin věřil, že z sociálních přístupů je nejkonzistentnější s evoluční teorií rasismus. Pokud je totiž evoluce pravda, jsou lidé, kteří jsou mi více příbuzní, v konkurenci s lidmi, kteří jsou mi příbuzní méně.

Většina morálních norem, které více či méně společnost přijímá jako samozřejmé a tvoří základy zákonů západní společnosti, pochází z Bible. Západní společnost tradičně přijímala Bibli, přesněji Desatero, jako standart, podle kterého bychom se měli chovat. Učení Bible a koncept Boha jako Zákonodárce a ručitele morálních norem se staly zastřešujícím vlivem naší civilizace. Ale v dnešní době více a více lidí naprosto neví, co Bible učí a jak důležitou roli hrála v naší historii. A protože je Bible, a zejména její základní kniha – Genesis – marginalizována, klesá i autorita Bible v ostatních oblastech, jako například morálka. Evoluce nemá pro morálku objektivní základ.

Jak klesá vliv Bible na společnost, lidé začínají prožívat rozpaky ohledně toho, co dříve bývalo nezpochybnitelnými morálními principy. Výsledkem je, že se řada z nich rozhodne vytvořit si vlastní pravidla, protože morální absolutno „přece neexistuje“, jak říkají. To je přesně to, co zjistil výše zmíněný výzkum mezi mladými lidmi, kteří bezpochyby již neví nic o Bibli, její historii a vlivu na společnost. A jakmile jsou odmítnuty základy Písma, je jen otázkou času, kdy se rozpadne i stavba morálních norem, která je na těchto základech postavena.

Pokud moje pocity jsou jedinou věcí, která určuje, co je správné a co je špatné (což je často právě nynější názor mladých, a nejen jich), proč bych měl akceptovat, co jiný tvrdí o tom, že to a ono je špatné nebo správné? Logickým výsledkem takového světonázoru je morální anarchie na úrovni společnosti.

Křesťané nejsou jedinými, které znepokojují tyto z evoluce logicky plynoucí morální závěry. Historie je plná příkladů holokaustu a genocidy, a je smutným faktem, že historie má zvyk se opakovat. Bývalý profesor oxfordské univerzity, Richard Dawkins, asi největší odpůrce biblického kreacionismu na světě, přiznává: „Jsem vášnivý darwinista, pokud jde o vědu a počátky světa, ale jsem vášnivý antdarwinista, pokud jde o morálku a politiku.“2

Dawkins je znepokojen oprávněně. Evoluční víra byla podkladem činů jako nucená sterilizace slabomyslných v Americe, genocida a pole smrti v Kambodži anebo vraždění aboriginálců v Austrálii (pozn. překladatele: nebo též vyvražďování židů a Slovanů nacisty) pod maskou vědy. Myšlenka, že jsme se vyvinuli, vede čas od času k myšlence, že někteří z nás jsou vyvinutější než druzí, a tudíž ti méně vyvinutí nebo schopní jsou postradatelní a mohou vyhynout.

Pokud chceme, aby naše děti dokázaly rozpoznat, co je dobré a co je špatné, a měly pro to objektivní základ, odpovědí je návrat k Bohu jako autoritě v našich životech. Každý člověk v každém věku musel být schopen obhájit to, čemu věří. Ve hře je tedy otázka důvěry v biblické učení jako celek. Ježíš řekl: „Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?“ (Jan 3,12). Pokud je biblická historie nepravdivá, proč bychom měli věřit v její morálku?

Odkazy:
1. McBrayer, J.P., Why our children don’t think there are moral facts, 2 March 2015; opinionator.blogs.nytimes.com/2015/03/02/why-our-children-dont-think-there-are-moral-facts.

2. The Descent of Man—Episode 1: The Moral Animal, broadcast on The Science Show on the ABC Radio National, 22 January 2000; abc.net.au/science/descent/trans1.htm.