Čvn 26

Reportáž: výlet Pathfinderu

Neděle 21.6.2105

Poslední schůzka v tomto školním roce byla tak trochu dobrodružná pro všechny. Vydali jsme se na Naučnou stezku Třesín v obci Mladeč. Když jsem trasu studovala na mapě, vypadalo to velice jednoduše. Nachystala jsem si pro děti testíky s otázkami, co na stezce mohou potkat nebo vidět.

V neděli ráno jsme si dali sraz na vlakovém nádraží v Olomouci. Dělala jsem tak trochu tajnosti a držela osazenstvo v nejistotě, kam to vlastně pojedeme. To zavdalo téma různým spekulacím jako že prý do mučírny, do zoo anebo na pracovní brigádu. Nakonec se nás sešlo 15 a já šla koupit hromadnou jízdenku směr Červenka, kde byl přestup na lokálku do Mladče. Ochotný průvodčí nám ještě poradil, že je lepší vystoupit na zastávce Mladeč-jeskyně, že je to blíž.

Jenže ouha, blíž kterým směrem? Zastávka Mladeč-jeskyně byla uprostřed pole, napříč vedla silnice, nikde nikdo a ukazatel taky žádný. Vydali jsme se z kopce dolů a potkali nějakého tatínka s kočárkem a ten ani nevěděl, že tam nějakou naučnou stezku mají. Nakonec jsme doslova vrazili do cedule Mladečské jeskyně a u nich narazili i i na tabuli s naší trasou. Děti vyfasovali testíky a mohli jsme se vydat do lesa. Stezka tvoří okruh, který má začátek i konec v obci Mladeč. Vede po červené značce po rozcestí pod Měníkem, pak pokračuje po modré. Procházka vede převážně lesy a neupravenými cestami, má 9 zastávek a je dlouhá asi 8 km.

Cesta nám ubíhala docela rychle. Obědovou pauzu jsme si udělali na rozcestí pod Měníkem. Dále se pokračovalo po modré. Největší úspěch měla zastávka v Rytířské síni, a jelikož bylo poledne a měli jsme dobrý čas, byla tady další zastávka. Několik dětí prahlo po odvetě za kuličkiádu, jenže při hloubení důlku jsme narazili na zbytky prastaré podlahy rytířské síně!! Sam byl nadšený, bleskově vyrobil improvizované archeologické nářadí v podobě klacku a špičatého kamene a pustil se do vykopávek. A skutečně! Po chvíli se vytasil s kusem starého zdiva, dle jeho slov pravzácným to artefaktem z 18. století, který si domů odnesl na památku. Podle zpráv tajné služby byli i jeho rodiče doma udiveni jeho nálezem, jen trochu jiným způsobem. I ostatní si našli nějakou zábavu. Po hodině jsme se vydali dále. Další zastávka byla jeskyně Podkova. Nadšené děti se vydali do jeskyně, ale jelikož nikdo neměl baterku, viděli akorát tmu, mokro, pavučiny a brzy vyšli ven s nepořízenou. Na pomoc musela přijít elektronická baterka v mobilu (taky jste nevěděli, co všechno v mobilu může být?). Dobrodružná cesta mohla začít! Jít první byla hloupost, jak jsme záhy zjistili, pak jsem tedy šla vzadu a svítila dětem dopředu. Jeskyni jsme prošli a děti chtěli jít znova. Do odjezdu vlaku už ale zbývala jen hodina a nás ještě čekala cesta na zastávku, vyhodnocení testu a sladká odměna. Někteří byli unavení, ale jiní měli ještě dost elánu a čekání na vlak si krátili honěním po poli. A pak už jen šup do vagónů a zpátky domů. Snad se vám naše malá reportáž líbila. Za Pathfinder Pavla.