Dub 04

Bible a archeologie: artefakt dokládá existenci Betléma

Bible a archeologie: artefakt dokládá existenci Betléma

Napsal: Brian Thomas, M.S., ICR

Město Betlém má dlouhou a bohatou historii. Jeho starobylost dokládá nedávno (v roce 2012, pozn. překladatele) nalezená hliněná pečeť, tzv. „bula“, nesoucí jméno Betléma. Podle izraelských autorit v oblasti starožitností používali bulu správci města k zapečetění daní, odesílaných do Jeruzaléma. Bula se datuje do období První chrámové periody, která spadá do období izraelských králů.1 Bula se tak stává nejstarším archeologickým důkazem existence Betléma.2

Betlém je poprvé zmíněn v Bibli v knize Genesis jako místo, poblíž kterého byla pochována Ráchel. Betlém je také uveden jako domov jednoho z izraelských soudců ještě před obdobím králů. Prorok Micheáš pak píše proroctví (znění v Českém studijním překladu): „A ty, Betléme efratský, který jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, kdo bude vládnout nad Izraelem, ten, jehož původ je odedávna, ode dnů věčných.“3 Toto proroctví se naplnilo do detailu o 400 let později.

Slova „jehož původ je odedávna, ode dnů věčných“ mohou označovat jedině božskou bytost, protože je nelze vztáhnout na žádného člověka. Lidský život je omezen časovým rámcem. Přesto již v době Ježíšova narození v Betlémě tehdejší bibličtí „odborníci“ – farizeové a jiní reprezentanti židovského národa, byli neochotni přiznat, že onen zaslíbený „Král Izraele“ je současně i Bohem. Pravděpodobně proto vynechali poslední klauzuli („jehož původ je odedávna, ode dnů věčných“ – Micheáš 5,2), když proroctví citovali králi Herodovi.4

Stejná situace se opakuje často i dnes. Ve snaze zpochybnit pravost biblických proroctví někteří dnešní učenci tvrdí, že Micheášovo i jiná proroctví byla napsána až poté, co se události odehrály a jejich autoři či následovníci je za starobylé jen vydávali. Tento přístup (tzv. biblická kritika) je nezbytný, protože bibličtí kritici apriori odmítají Boha, zázraky a nadpřirozeno obecně. V jejich vnímání světa proto pravé proroctví nemá místo, nemůže existovat, neboť by muselo vycházet z nadpřirozeného zdroje, a existenci nadpřirozena jejich předporozumění vylučuje. Ignorují však přitom historická fakta i logický problém, jak by autor, který právě něco napsal, přesvědčil své současníky, že onen text není čerstvý, ale prastarý.

Díky bule s jménem Betléma je jeho existence a starobylý původ (před přelomem letopočtu) nevývratně dokázan. Eli Shukron, ředitel vykopávek v oblasti Starého města v Jeruzalémě, uvedl v oficiálním tiskovém prohlášení ministerstva zahraničí: „Je po poprvé, co se jméno Betlém objevuje mimo Bibli, a to na nápisu z První chrámové periody. Dokazuje, že Betlém byl opravdu město v judském království, a možná existoval již dříve.“1

Betlém byl také místo narození Pána Ježíše. A protože místo narození si člověk dost dobře nemůže vybrat, jen velké „Já jsem“ mohlo přesně naplnit proroctví o svém vlastním narození. Ti, kteří popírají, že se Ježíš narodil v Betlémě, existenci Betléma nebo pravost Micheášova proroctví, teď budou potřebovat vzhledem k archeologickým nálezům více víry než křesťané, kteří v Ježíše a Micheášovo proroctví věří.

překlad: O.F.

Odkazy

  1. Earliest evidence of Bethlehem in First Temple period. Israel Ministry of Foreign Affairs press release, Květen 23, 2012.

  2. Pečeť se datuje někdy do období vlády Ezechiáše, Manassesa nebo Joziáše, čili 700-850 př.n.l.

  3. Micheáš 5:2.

  4. Matouš 2,4-6

* Mr. Thomas je vědeckým autorem Institutu pro výzkum stvoření (ICR)