Led 18

Odporuje si Bible?

Nedávno jsem při čtení Bible (a taky argumentů, které proti ní kritiky stále vznášeny) narazil na zajímavý problém. Zaujal mne natolik, že jsem se rozhodl se o něj s Vámi podělit. Podotýkám předem, že některé věty v následujícím textu jsou citace z níže uvedených pramenů.

Kritikové Bible často zpochybňují záznam stvoření tak, jak jej popisuje Bible. Tento směr, zvaný „biblická kritika“, vznikl v 18. století v Německu. Mimo jiné jako argument uvádějí zdánlivý rozpor mezi 1. a 2. kapitolou knihy Mojžíšovy. 1. Mojžíšova 1.kapitola, 11. verš (ekumenický překlad) uvádí: „Bůh také řekl: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“ A stalo se tak.“ V 2.kapitole, verších 4-5 se pak píše: „Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe, nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi obdělával.“

Kritikové poukazují, že poté, co Bůh údajně dokonal stvoření a odpočinul, je konstatováno, že ještě nebyly stvořeny 4 věci (polní křoví, polní byliny, déšť a člověk, který by obdělával půdu), čili Bible si sama sobě odporuje. Obsáhlou studii na toto téma vypracoval například William Shea1 nebo prof. Younker2. Pojďme se podívat blíže na termíny, které jsou použity v hebrejském originálu. Prof. Younker vysvětluje: „1. Mojžíšova 1,11 říká: Zploď země zeleň [hebrejsky deše´], byliny nesoucí semeno [´esebmazría´zera´] a stromy nesoucí ovoce [´écprí´oseprí] se semeny podle svého druhu. 2. Mojžíšova 2,5 naproti tomu říká, že před stvořením člověka nebylo žádné polní křoví [síachhassáde] a nerostly žádné polní byliny [´écebhassáde].

Slovo síachkřoví se objevuje v Bibli jen ve třech pasážích Starého zákona – 1. Mojžíšova 2,5, 21,15 a v knize Job 30, 4.7, kdežto celý výraz síachhassáde („polníkřoví“) se vyskytuje jen v 1. Moj 2,5. Z kontextu výše zmíněných veršů je zřejmé, že síach je rostlina adaptovaná na suché či pouštní prostředí, pravděpodobně ostnatá nebo trnitá, zemědělský škůdce.“ V tom případě má autor 2. kapitoly pravdu – tehdy, před pádem člověka do hříchu skutečně neexistovaly trnité pouštní xerofyty, polní plevele.

Další termín, „bylina´éceb, je v Bibli používán poměrně často, ale termín „polníbylina´écebhassáde je použit jen v 1. Mojžíšově 2,5 a 3,18 v souvislosti s tím, že Adam bude muset v budoucnu potravu získávat tvrdou prací na poli. Termín „polníbylina“ tedy odkazuje na obiloviny a další plodiny, které je nutno pěstovat na kultivované půdě. Rajská zahrada Eden byla převážně ovocným sadem, protože 2. Mojžíšova zmiňuje, že v ní byly všechny druhy stromy s plody vhodnými k jídlu. Obiloviny, jako např. pšenice, sice pravděpodobně v zahradě existovaly, ale netvořily rozhodně polní lány nebo plantáže. Rovněž člověk obdělávající půdu neexistoval před Adamovým pádem do hříchu. Podle 3. kapitoly 1. knihy Mojžíšovy je zřejmé, že nutnost obdělávání půdy nastala až kvůli okolnostem spojeným s hříchem.

Poslední ze zmíněných věcí v 2. kapitole. Bible uvádí, že déšť neexistoval před celosvětovou potopou – proto se lidé Noemu posmívali, že by měla z nebe padat voda. Rajská zahrada a svět před potopou byly zavlažovány vodní párou – mlžným oparem, a pozemními řekami. Po potopě je však člověk na déšť odkázán pro úspěšné pěstování potravin jako připomínku jeho závislosti na Bohu.

Po podrobnějším studiu tedy můžeme říct, že 1. a 2. kapitola knihy Mojžíšovy žádný rozpor neobsahuje, naopak se doplňují v popisu toho, co bylo a nebylo před pádem do hříchu.

 

Použitá literatura:

1 – Bible Kralická, Ekumenická Bible, Český studijní překlad, Bible krále Jakuba

2 – Walter Veith – Konflikt Genesis

3 – internet – www.icr.org, www.answeringenesis.org

Zpracoval: Ondra