Říj 26

Jak rychle vzniká krápník?

Verzi s obrázky si můžete stáhnout zde: odkaz Krápníky.pdf (sekce ke stažení, Věda a kreacionismus)

Je všeobecně akceptovanou teorií, že krasové jeskyně a krápníky vznikají několik set tisíc až milionů let. Tato teze vychází z uniformitarianismu, geologického pohledu odvozeného z evoluční teorie. Uniformitarianismus tvrdí, že geologické jevy v přírodě (vznik nových hornin, eroze, vrásnění a další) se dějí velmi pomalu a že Země je miliardy let stará. Oproti tomu stojí kreacionismus, vědecký obor argumentující pro krátké stáří Země (v rámci tisíců let), jak jej popisuje Bible ve svých prvních kapitolách.

Krápníkové jeskyně a teorie o jejich vývoji jsou jednou z typických bašt evoluční teorie. Dle ní vznikají velmi pomalým rozpouštěním vápence slabou kyselinou uhličitou při prosakování nebo průtoku vody. Tento proces se jistě na vzniku jeskyně podílí. Ukazuje se však, že zdaleka nemusí být tak pomalý, jak se předpokládalo.

Bylo zdokumentováno, že krápníky (stalaktity) v jeskyni Sequioa (USA) povyrostly za 10 let o 25cm (čili 2,5cm za rok). Touto rychlostí mohly od doby biblické potopy narůst až do délky 91 metrů. Samozřejmě takto dlouhé nejsou, nicméně dobře dokumentují, že vznik krápníků nemusí trvat miliony let.

Jiným příkladem může být mrtvý netopýr, zarostlý do krápníku v jeskyni Carlsbad v Novém Mexiku. Zemřelý netopýr spadl na vrchol stalagmitu a byl přikryt vrstvou nového vápence tak rychle, že nestihl vůbec zetlet. Přestože teplota v jeskyni proces hniloby zpomaluje a prostředí jeskyně je relativně sterilní (bakterií-prosté), bakterie žijící v trávícím traktu netopýra by jej stihly zničit během několika málo týdnů. Netopýr tedy musel být překryt novou vrstvou horniny dříve, než bakterie stihly své dílo dokonat.

Rychlý vznik krápníků byl za příznivých podmínek pozorován opakovaně nejen v jeskyních. Například na dálničních mostech nebo budovách, kde voda stéká po povrchu cementu, vznikají krápníky prakticky identické s těmi jeskyními a proces trvá desítky, nikoli miliony let. Známý je zejména Lincolnův památník ve Washingtonu, četné takovéto krápníky jsou pak vidět pod dálničními nebo železničními mosty. Je rovněž zdokumentováno mnoho případů vzniku krápníků až 45cm dlouhých v opuštěných vápencových dolech starých do 100 let věku. Pozoruhodná je zvláště rychlost vzniku krápníků pod dálničními mosty, kde jsou rostoucí stalaktity vystaveny mnohem horším podmínkám než krápník v jeskyni (vítr, bouře, déšť, smog, prach, vysychání). U krápníků v ideálních jeskyních podmínkách lze tedy předpokládat růst ještě rychlejší, než pod rušným dálničním mostem.

Kromě toho se v poslední době ukazuje, že na vzniku řady jeskyní ve světě (například jeskyně v horách Guadaloupe, Amerika) měla podíl kyselina sírová, nikoli jen kyselina uhličitá. Kyselina sírová vzhledem ke své síle dokáže horninu leptat mnohem rychlejí než její slabší kolegyně. Tento názor prosazuje zejména kreacionista Michael Oard.

Přestože dnes ve většině jeskyní pozorujeme pomalý nebo žádný růst krápníků, věda dokazuje, že krápníky mohou růst velmi rychle, pokud k tomu mají příznivé podmínky. Biblická potopa před cca 4400 lety takovéto podmínky poskytla výborně, neboť prosakující voda si razila cestu dosud nezpevněnými vrstvami nánosů, které voda přinesla. Za takovýchto podmínek není věk v rámci milionů let potřebný ba ani pravděpodobný, protože horotvorné procesy a eroze by většinu jeskyní zničily dříve, než by se krápníky slušné velikosti stihly vůbec vytvořit. V České republice můžeme tyto krasové jevy pozorovat na vlastní oči nejen na dálničních mostech, ale i v četných jeskyních například Moravského krasu nebo okolí Javoříčka.

MUDr. Ondřej Fischer, Olomouc, 2012, Foto: vlastní archív autora

Použitá literatura:

Rapid Cave Formation by Sulfuric Acid Dissolution. Oard, M.J. Journal of Creation, 1998.

kniha Konflikt Genesis – Walter Veith

Internet: www.creationwiki.org, www.creationrevolution.com, www.icr.org