Úno 26

Známé omyly

Bobr jí ryby a umí kácet stromy

Bobr je vegetarián a živí se většinou kůrou mladých stromů, měkkým dřevem a oddenky vodních rostlin. O kácení nemá ani ponětí. Stromy u vody se stejně naklánějí k hladině, takže tak jako tak spadnou do říčního proudu. Bobr jich využívá k stavbě hrází a úkrytů. Zvládne i kmen s průměrem až 70 cm.

Bumerang se vrací na své místo

Jen cvičný či ten, který je určen k plašení ptáků. Správný lovecký bumerang australských domorodců je zahnutý proto, aby letěl rychleji a dále, a aby přesněji zasáhl oběť. V první sv. válce je Australané používali tak, že na ně přivázali granát a pak ho hodili do nepřátelského zákopu.

Citron je kyselý

To nám jen připadá, ve skutečnosti je v jednom kilogramu citrónu více cukru než v jednom kilogramu jahod.

V zimě je nejlepší na zahřátí čaj

Horký nápoj vás spíše ochladí. Otvírá podkožní cévy, krev lépe proudí, čímž vzniká pocit tepla, ale tělo se dlouhodobě ochlazuje.

Einstein byl v soukromém životě velmi nepraktický

Přesně naopak, když se mu například nezamlouvalo, jak pracuje lednička, nechal si patentovat hned několik zlepšení. V lednicích se tenkrát používaly jedovaté látky. Když si Einstein přečetl v novinách o rodině, která se kvůli špatné ledničce otrávila, vytvořil se svým kolegou několik návrhů na ledničky pracující bez kompresoru. Výrobci chladniček několik patentů zakoupili, ale ve 30. letech 20. století byl objeven nejedovatý plyn, a tak skončily Einsteinovy patenty v šuplíku.

Galileo Galilei – „A přece se točí!“

Že by Galilei po odsouzení za jeho teorie o sluneční soustavě pronesl památnou větu: „A přece se točí,“ se zdá velmi nepravděpodobné. Téměř jistě by skončil někde na hranici, takže si to nemohl dovolit.

Krev je červená

Ne tak zcela – když se vrací žílami zpátky k srdci, je téměř modrá, pokud se však dostane zraněním ven, při styku s kyslíkem ihned zčervená. Kobylky mají například krev bílou a několik mořských ježovek ji má jasně oranžovou.

Evropané jsou lidojedi

Přesně to si o nás mysleli v 15. stol. Černoši v Africe, když běloši jejich druhy odváželi na nucené práce do kolonií. Ještě počátkem 20. stol. se domorodci v severní Rhodesii domnívali, že levné masové konzervy s nápisem For African Consumption obsahují lidské maso.

Čím více nalijeme nemrznoucí směsi, tím lépe

Někteří řidiči si říkají, jistota je jistota a v zimě nalijí do chladiče čistou nemrznoucí směs. To je ovšem Chyba, protože samotná směs mrzne již při teplotách okolo-12°C, zatímco při rozředění vodou v poměru 1:1 okolo – 30°C.

Špenát obsahuje hodně železa

Špenát je zdravý, o tom nejsou žádné pochyby. Obsahuje celou řadu živin, vitamínů a minerálů. Od malička nám však bylo vštěpováno, že špenát je bohatým zdrojem železa. Tato nepřesnost vznikla v roce 1870, kdy vědec jménem E. von Wolf posunul desetinnou čárku, a zcela neúmyslně tak zdesetinásobil obsah kovu ve špenátových listech. Takže špenát neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg, přičemž doporučená denní dávka činí 15 mg. Slavný Pepek Námořník si tedy přes sedmdesát let plní svaly špenátem zcela zbytečně, i když jeho zásluhou vzrostla v USA konzumace této zeleniny o 33 procent.

Těžší objekty padají k zemi rychleji

Známý Galileo Galilei se zasloužil o velké a důležité pokroky pro lidstvo. Mnoho velikánů včetně Newtona či Einsteina ho považovalo za prvního zakladatele skutečných vědeckých metod. Ve svém experimentu potvrdil, že gravitační zrychlení působí na všechny objekty stejně.Dlouhou dobu i sám Leonardo da Vinci totiž předpokládal, že těžší objekty padají k zemi rychleji než ty lehčí. Isaac Newton později Galileovu teorii rozvinul do všeobecných zákonů gravitace, Einstein pak znalosti posunul do vesmírných rozměrů.

Mráz zničí kůrovce, klíšťata a komáry

Opak je pravdou. Pro klíšťata a kůrovce je tuhá zima stejná jako třeba pro medvědy. V mrazech usnou a na jaře se probudí. Pořádně hladoví – na krev i na stromy. A ani komáry mráz nepošle k ledu. Pod sněhem si i teď chystají plány na invazi u českých rybníků a řek. Dokonce jim zima vyhovuje, protože vajíčka většiny druhů českých komárů potřebují takzvaně vymrznout.

Strká pštros opravdu hlavu do písku?

Ne, to není pravda. Pštros je výborný běžec a  před nebezpečím dokáže spíš utéci, než by se snažil schovat. Tento omyl vznikl asi z toho, že pštros z písku vybírá kamínky, které mu pomáhají při trávení.

Má hrdlička opravdu „holubičí“ povahu?

Hrdlička nemá ani zdaleka mírumilovnou povahu. Zvláště samečkové jsou obzvláště rvaví. Hrdliččin hlas neznamená, že by zvala ku lásce, ale upozorňuje tím ostatní na svoje teritorium.

Krkavčí matka se chová drsně ke svým mláďatům

Naprosto obráceně. Úsloví „krkavčí matka“ by mělo být spíše velkou pochvalou, protože krkavčí pár se o svoje potomstvo stará velmi pečlivě.

Kobra umí tančit na zvuk píšťaly

Ne, samozřejmě že neumí. Hadi jsou ve své podstatě hluší a kobra tak nereaguje na zvuk píšťalky, ale na její kývavé pohyby.