Úno 10

Bible a archeologie

Bible je důležitým zdrojem údajů pro sekulární archeologii. Pomohla identifikovat postavy dávnověku jako krále Sargona (Izaiáš 20,1), Senacheriba (Izaiáš 37,37), gezerského krále Hórama (Jozue 10,33), Chasar-gada (Jozue 15,27) a národ Chetitů (Chetejců – Český ekumenický překlad) (1 Mojžíšova 15,20). Biblický záznam je na rozdíl od jiných starověkých spisů sepsán jako dějepisný záznam, a tudíž otevřen ověřování a testování. Mnohem více informací naleznete v sekci Bible a archeologie zde.
Dva z největších archeologů 20. století, William F. Albright a Nelson Glueck, chválili Bibli (i když nebyli křesťané a byli svým přesvědčením sekulárními vědci) jako nejpřesnější dochovaný historický dokument. Znovu a znovu se ukazuje, že Bible je přesná co do míst, časových údajů a záznamů událostí. Žádný jiný náboženský dokument starověku se jí v tomto ohledu ani nepřibližuje.
Kritikové 19. století často popírali existenci Chetitů (Chetejských), Hóritů, Edomců a dalších lidí, národů a měst zmiňovaných v Bibli. Tito kritici byli umlčeni archeologickými nálezy a jen málo kritiků se dnes odvažuje zpochybňovat geografickou a etnologickou spolehlivost Bible.
V různých dobových dokumentech a nápisech byla nalezena jména více než 40ti králů různých zemí, zmiňovaných ve Starém zákoně, přičemž údaje o době a místě jejich vlády zapadají do údajů, které o nich Bible uvádí. Žádný jiný starověký rukopis nemá doloženou takovou přesnost, jako Bible.
Pokud se chcete dozvědět něco víc, dovoluji si Vás pozvat na přednášku Bible a archeologie, která proběhne v našem sboře 25. února v 15 hodin.

Další informace na toto téma můžete najít např. na stránkách www.icr.org, www.biblicalarcheology.org nebo christiananswers.net/archaeology.